Kdo má svátek?
Kdo slaví jmeniny 5. září?
5. září - Kdo kdy slaví svátek, jmeniny?

5. září


Kdo má svátek 5. září v České republice?


5. září má svátek Boris

5. září má svátek také Bojan

Česká republika 5. září

Kdo slaví svátek, jmeniny 5. září?
 Sdílet na Redditu        Sdílet na Facebooku   Sdílet na Pinterestu     Sdílet na Twitteru    

Předcházející den je 4.září, následující den ke dni 5.září je 6.září


Kdo má svátek 5. září na Slovensku?


5. září má svátek Regína

5. září má svátek také Bojan

5. září má svátek i Bojimír

5. září slaví svátek také Bojislav

5. září má jmeniny (svátek) Borimír

5. září má jmeniny taky Branimír

5. září slaví jmeniny Chotimír

5. září je v kalendáři jméno Justinián

5. září má jmeniny i Otakar

5. září má svátek také Regan

5. září má svátek ještě Regulus

5. září má jmeniny ještě i Viktorín

5. září má svátek také Bojana

5. září má svátek také Bojimíra

5. září má svátek také Boislava

5. září má svátek také Branimíra

5. září má svátek také Budislava

5. září má svátek také Chotimíra

5. září má svátek také Larisa

Svátky na Slovensku 5. září


Kdo má jmeniny 5. září v Polsku?


5. září má svátek Dorota

5. září má svátek také Wawrzync

Kdo má jmeniny v Polsku 5. září


Kdo slaví jmeniny 5.9. v Maďarsku?


5. září má svátek Viktor

5. září má svátek také Lőrinc

Kdo slaví jmeniny v Maďarsku 5. září


Kdo má jmeniny 5.9. v Německu?


5. září má svátek Roswitha

5. září má svátek také Urs

5. září má svátek i Hermine

Kdo slaví jmeniny v Německu 5. září

5. září

Pátý září je datem, které se v gregoriánském kalendáři nachází jako 248. den roku, nebo 249. v přestupných letech, a do konce roku zbývá 117 dní. Tento den, zasazený do počátku podzimu, byl svědkem mnoha významných událostí, které ovlivnily chod dějin, od politických revolucí a válečných konfliktů až po kulturní a vědecké milníky. Pro mnoho lidí po celém světě představuje pátý září den zamyšlení nad minulostí a přípravu na budoucnost, zatímco v některých kulturách je spojen s konkrétními svátky a tradicemi. Jeho historický otisk je hluboký a rozmanitý, odrážející komplexnost lidského pokroku i tragédie.

Historie pátého září začíná již v dávných dobách, ale moderní éra přinesla události s globálním dopadem. V roce 1666 se v Londýně konečně podařilo dostat pod kontrolu Velký požár Londýna, který zuřil od 2. září a zničil značnou část města, včetně katedrály sv. Pavla. Ačkoliv požár způsobil obrovské materiální škody a zanechal tisíce lidí bez domova, paradoxně pomohl ukončit epidemii moru, která sužovala město. Tato událost vedla k rozsáhlé přestavbě města a k zavedení nových stavebních předpisů, které měly zabránit podobným katastrofám v budoucnosti. O více než sto let později, v roce 1774, se v americké Filadelfii sešel První kontinentální kongres. Toto shromáždění delegátů z dvanácti třinácti britských kolonií v Severní Americe (s výjimkou Georgie) bylo zásadním krokem k nezávislosti Spojených států. Kongres vydal deklaraci práv a petici králi Jiřímu III., vyjadřující nesouhlas s britskou politikou a požadující zrušení donucovacích zákonů. Ačkoliv v této fázi ještě neusiloval o plnou nezávislost, položil základy pro budoucí revoluční hnutí a sjednocení kolonií proti britské nadvládě.

Francouzská revoluce také zanechala svůj otisk na pátém září. V roce 1793, uprostřed bouřlivých událostí, které otřásaly Francií, bylo oficiálně zahájeno období známé jako Teror. Na popud Maximiliena Robespierra a dalších jakobínů byl vydán dekret o „revoluční vládě“, který měl za cíl potlačit vnitřní i vnější nepřátele revoluce. Toto období, charakterizované hromadnými popravami gilotinou, politickými čistkami a centralizací moci, trvalo až do Robespierrova pádu v červenci 1794. Teror je dodnes připomínkou extrémů, k nimž může vést revoluční zápal a snaha o absolutní čistotu ideologie. V roce 1882 se v New Yorku konal první průvod Dne práce, organizovaný Rytíři práce, který se stal předchůdcem dnešního svátku práce. Tato událost, která se konala v pondělí po pátém září, měla za cíl oslavit přínos pracujících pro společnost a upozornit na jejich práva. Postupně se Den práce stal federálním svátkem ve Spojených státech a inspiroval podobné oslavy po celém světě, ačkoliv v mnoha zemích je slaven 1. května.

Na počátku 20. století se pátý září stalo datem ukončení významného konfliktu. V roce 1905 byla v Portsmouthu ve Spojených státech podepsána Portsmouthská smlouva, která formálně ukončila rusko-japonskou válku. Válka, která začala v roce 1904, byla pro Rusko ponižující porážkou a vedla k významným změnám v geopolitické rovnováze. Japonsko se stalo dominantní mocností v Asii a tato smlouva potvrdila jeho nově nabytou sílu. Vyjednávání o smlouvě zprostředkoval americký prezident Theodore Roosevelt, který za své úsilí získal Nobelovu cenu za mír. O devět let později, v roce 1914, začala První bitva na Marně, jedna z klíčových bitev první světové války. Spojenecké síly (francouzské a britské) zastavily německý postup směrem k Paříži, čímž zmařily německý Schlieffenův plán na rychlé vítězství na západní frontě. Bitva znamenala konec manévrové války a začátek zákopové války, která charakterizovala většinu konfliktu.

Jednou z nejtragičtějších událostí spojených s pátým zářím je mnichovský masakr v roce 1972. Během letních olympijských her v Mnichově v Západním Německu vtrhli palestinští teroristé ze skupiny Černé září do olympijské vesnice a vzali jako rukojmí jedenáct izraelských sportovců a funkcionářů. Následná záchranná operace německé policie skončila tragicky, když zemřelo všech jedenáct rukojmích, pět teroristů a jeden německý policista. Tato událost otřásla celým světem a vedla k zásadním změnám v bezpečnostních opatřeních na mezinárodních sportovních akcích a k zintenzivnění boje proti terorismu. O tři roky později, v roce 1975, se pátý září stalo datem neúspěšného pokusu o atentát na amerického prezidenta Geralda Forda. Lynette „Squeaky“ Fromme, členka „Rodiny“ Charlese Mansona, se pokusila Forda zastřelit v Sacramentu v Kalifornii, ale její zbraň selhala. Tento incident, pouhých 17 dní po jiném pokusu o atentát na Forda, zdůraznil zranitelnost nejvyšších představitelů a vyústil v další posílení prezidentské ochranky.

V roce 1991 byl na pátého září Nelson Mandela zvolen prezidentem Afrického národního kongresu (ANC). Toto zvolení bylo dalším důležitým krokem v jihoafrickém přechodu od apartheidu k demokracii. Mandela, který strávil 27 let ve vězení za svůj boj proti apartheidu, se stal symbolem odporu a usmíření. Jeho vedení ANC a následné zvolení prezidentem Jihoafrické republiky v roce 1994 znamenalo historický zlom a inspiraci pro boj za lidská práva po celém světě. Konec 20. století přinesl pátého září i smutné zprávy. V roce 1997 zemřela Matka Tereza, albánsko-indická římskokatolická jeptiška, nositelka Nobelovy ceny za mír a zakladatelka Misionářek lásky. Její život zasvěcený pomoci chudým, nemocným a umírajícím v Kalkatě a po celém světě z ní učinil jednu z nejuznávanějších humanitárních osobností 20. století. Její odkaz lásky a služby pokračuje dodnes a její kanonizace v roce 2016 potvrdila její svatost pro miliony věřících.

Pátý září je také datem narození a úmrtí mnoha významných osobností, které zanechaly nesmazatelnou stopu v historii, umění a vědě. Mezi nejznámější narozené patří francouzský král Ludvík XIV. (1638), známý jako „Král Slunce“, jehož dlouhá vláda je spojena s absolutismem a rozkvětem francouzské kultury a moci. Dále německý romantický malíř Caspar David Friedrich (1774), jehož krajiny s mystickou atmosférou patří k vrcholům romantismu. Americký psanec Jesse James (1847), který se stal legendou Divokého západu, a maďarsko-britský spisovatel Arthur Koestler (1905), autor románu „Tma o polednách“, který kritizoval totalitní režimy. Z moderní éry se v tento den narodili americký avantgardní skladatel John Cage (1912), jehož experimenty s tichem a náhodou ovlivnily hudbu 20. století, německý filmový režisér Werner Herzog (1942), známý svými vizionářskými a často kontroverzními filmy, a především britský zpěvák a skladatel Freddie Mercury (1946), ikonický frontman skupiny Queen, jehož hlas a charisma z něj učinily jednu z největších rockových legend všech dob.

Mezi významné osobnosti, které zemřely pátého září, patří francouzský filozof Auguste Comte (1857), zakladatel pozitivismu a jeden z otců sociologie. Jeho myšlenky o vědeckém studiu společnosti ovlivnily mnoho pozdějších myslitelů. Kromě Matky Terezy zemřel v roce 1997 také maďarsko-britský dirigent Georg Solti, jeden z nejuznávanějších operních a koncertních dirigentů 20. století, známý svými nahrávkami Wagnerových oper a širokým repertoárem. V roce 2005 byl Valným shromážděním OSN přijat mandát pro Mezinárodní den charity, který se od té doby každoročně slaví právě 5. září. Tento den má za cíl zvyšovat povědomí o charitativních aktivitách a podporovat úsilí jednotlivců, organizací a vlád v boji proti chudobě a utrpení. Datum bylo vybráno na počest úmrtí Matky Terezy, symbolu nezištné pomoci. V Indii se pátého září slaví Den učitelů, a to na počest narozenin bývalého indického prezidenta a filozofa Sarvepalliho Radhakrishnana, který byl sám významným pedagogem. Tento den je příležitostí ocenit přínos učitelů k rozvoji společnosti a vzdělávání mládeže.

Z astrologického hlediska spadá pátý září do znamení Panny, což je zemské znamení ovládané Merkurem. Lidé narození v tomto znamení jsou často charakterizováni analytickým myšlením, praktičností, smyslem pro detail a pečlivostí. Jsou to často lidé systematičtí, pracovití a nápomocní, s tendencí k perfekcionismu a kritickému myšlení. Pátý září tak představuje den bohatý na historické události, narození a úmrtí významných osobností, a také den, který v sobě nese poselství charity a ocenění práce učitelů. Je to den, který nám připomíná jak triumfy, tak tragédie lidských dějin, a zároveň nás vybízí k zamyšlení nad hodnotami, které utvářejí naši společnost.

Seznam známých osobností narozených 5. září

Známé osobnosti, které nás opustily 5. září

Tušíte, jaký mezinárodní den připadá na 5. září?

Mezinárodní den charity je 5. září.


Který den v týdnu připadá (připadal) na 5. září?


Na stránce jste se mohli dozvědět: , že 5. září slaví svátek (jmeniny) Boris, Bojan, Regína, Bojimír, Bojislav, Borimír, Branimír, Chotimír, Justinián, Otakar, Regan, Regulus, Viktorín, Bojana, Bojimíra, Boislava, Branimíra, Budislava, Chotimíra, Larisa, Dorota, Wawrzync, Lőrinc, Roswitha, Urs, Hermine. Už tedy víte kdy slaví svátek. Viděli jste v seznamu jméno někoho blízkého? Tak mu k jeho jmeninám kupte dárek a předejte nebo zašlete přání. Dále jste zjistili, který den v týdnu připadal nebo bude připadat v následujících letech na 5. září.

K jmeninám neodmyslitelně patří gratulace, přání i oslava. Ale důvodů k blahopřání je mnohem více. Proto doporučujeme partnerský web s elektronickými SMS přáními, kde najdete například Přání ke studiu. Najdete zde bohatou sbírku textových přání k jmeninám, přehledně rozdělenou podle jednotlivých jmen. Neručíme za pravdivost uvedených informací. Berte prosím na vědomí, že většina jmen se v různých kalendářích opakuje i několikrát za rok.

Nezapomeňte poslat blahopřání vašim blízkým, kteří slaví svátek nebo narozeniny.