Kdo má svátek?
Kdo slaví jmeniny 18. března?
18. březen - Kdo kdy slaví svátek, jmeniny?

18. březen


Kdo má svátek 18. března v České republice?


18. března má svátek Eduard

18. března má svátek také Edvard

Česká republika 18. března

Kdo slaví svátek, jmeniny 18. března?
 Sdílet na Facebooku   Sdílet na Pinterestu     Sdílet na Twitteru      Sdílet na Redditu      

Předcházející den je 17.březen, následující den ke dni 18.březen je 19.březen


Kdo má svátek 18. března na Slovensku?


18. března má svátek Ctislav

18. března má svátek také Eduard

18. března má svátek i Salvátor

18. března slaví svátek také Ctislava

18. března má jmeniny (svátek) Eduarda

Svátky na Slovensku 18. března


Kdo má jmeniny 18. března v Polsku?


18. března má svátek Cyryl

18. března má svátek také Edward

Kdo má jmeniny v Polsku 18. března


Kdo slaví jmeniny 18.3. v Maďarsku?


18. března má svátek Sándor

18. března má svátek také Ede

Kdo slaví jmeniny v Maďarsku 18. března


Kdo má jmeniny 18.3. v Německu?


18. března má svátek Edward

18. března má svátek také Sibylle

18. března má svátek i Cyrill

Kdo slaví jmeniny v Německu 18. března

18. březen

Osmnáctý březen, sedmdesátý sedmý den gregoriánského kalendáře, a v přestupných letech den sedmdesátý osmý, představuje datum, které je v dějinách lidstva protkáno mnoha významnými událostmi, narozením vlivných osobností i odchody postav, jejichž odkaz přetrvává dodnes. Tento den, kdy se na severní polokouli jaro již pevně ujímá vlády, byl svědkem politických převratů, vědeckých průlomů, kulturních milníků a diplomatických řešení, jež formovaly tvář světa, jak jej známe. Od raného novověku až po současnost se 18. březen stal synonymem pro události, které se zapsaly do kolektivní paměti a ovlivnily směr dějin.

Mezi nejstarší a zároveň nejzásadnější události spojené s tímto datem patří úmrtí jednoho z nejvýraznějších a nejkontroverznějších panovníků ruské historie. V roce 1584 zemřel v Moskvě car Ivan IV. Vasiljevič, známý spíše jako Ivan Hrozný. Jeho vláda, která začala v roce 1533, byla poznamenána rozsáhlými reformami, expanzí ruského státu, ale také brutálními represemi, terorem a paranoiou, jež si vyžádaly tisíce obětí. Ivan Hrozný zanechal po sobě centralizovaný stát a posílenou carskou moc, avšak jeho odkaz je dodnes předmětem vášnivých debat a historických interpretací. O mnoho století později, v roce 1871, se na 18. březen odehrála událost, která otřásla celou Evropou a stala se symbolem dělnického hnutí a radikálních politických ideálů. V Paříži vypuklo povstání, které vedlo k ustavení Pařížské komuny. Po porážce Francie v prusko-francouzské válce a kapitulaci císaře Napoleona III. se Pařížané, zklamaní z politiky vlády národní obrany a obávající se monarchistické restaurace, chopili zbraní. Komuna, která fungovala jen něco málo přes dva měsíce, se snažila zavést řadu sociálních a politických reforem, včetně oddělení církve od státu, zrušení stálé armády a zavedení samosprávy. Její existence však byla násilně ukončena vládními vojsky během tzv. „Krvavého týdne“ na konci května téhož roku, což z ní učinilo jednu z nejtragičtějších kapitol francouzských dějin, ale zároveň inspiraci pro budoucí revoluční hnutí po celém světě.

Dvacáté století přineslo na 18. březen další klíčové momenty. V roce 1921 byla v Rize podepsána Rižská mírová smlouva, která ukončila polsko-sovětskou válku. Tato smlouva stanovila hranice mezi nově vzniklým Polskem a Sovětským Ruskem, přičemž Polsku připadla značná území na východě. Dohoda měla dalekosáhlé důsledky pro geopolitickou mapu východní Evropy a ovlivnila vztahy mezi oběma státy na celá desetiletí. O necelá dvě desetiletí později, v roce 1938, učinil mexický prezident Lázaro Cárdenas rozhodný krok, když vyhlásil znárodnění ropného průmyslu. Tímto dekretem přešla kontrola nad ropnými ložisky a těžbou z rukou zahraničních společností do vlastnictví mexického státu. Tento akt, motivovaný snahou o ekonomickou suverenitu a spravedlivější rozdělení bohatství, vyvolal silné mezinárodní napětí, zejména se Spojenými státy a Velkou Británií, ale stal se symbolem mexického patriotismu a dodnes je v zemi oslavován jako Den vyvlastnění ropy. Další významná dohoda byla podepsána v roce 1962, kdy ve francouzském Évian-les-Bains došlo k uzavření Évianských dohod mezi Francií a Alžírskou prozatímní vládou. Tyto dohody de facto ukončily brutální alžírskou válku za nezávislost a vedly k uznání suverenity Alžírska. Měly obrovský dopad na dekolonizaci a vztahy mezi bývalými koloniálními mocnostmi a jejich někdejšími teritorii.

Den 18. března se zapsal i do historie dobývání vesmíru. V roce 1965 provedl sovětský kosmonaut Alexej Leonov historicky první výstup do volného kosmického prostoru. Během mise Voschod 2 opustil svou kosmickou loď a strávil přibližně 12 minut mimo její palubu, připoután pouze lanem. Tento průkopnický čin, ačkoliv provázený dramatickými komplikacemi při návratu do lodi, představoval obrovský milník v kosmickém výzkumu a posunul hranice lidských možností ve vesmíru. V roce 1990 se 18. březen stal dnem, kdy se konaly první svobodné a demokratické volby v Německé demokratické republice. Tyto volby, které se odehrály v atmosféře pádu Berlínské zdi a blížícího se sjednocení Německa, vedly k drtivému vítězství Aliance pro Německo, koalice křesťanskodemokratických stran, a urychlily proces znovusjednocení s Německou spolkovou republikou. Jedna z nejnovějších a politicky nejcitlivějších událostí spojených s tímto datem se odehrála v roce 2014, kdy Ruská federace anektovala Krym. Po sporném referendu, které mezinárodní společenství z velké části neuznalo, podepsal ruský prezident Vladimir Putin smlouvu o připojení Krymské republiky a Sevastopolu k Rusku. Tento krok vyvolal ostrou mezinárodní kritiku, sankce a výrazně eskaloval napětí mezi Ruskem a Západem.

Osmnáctý březen je také dnem narození a úmrtí mnoha významných osobností, které ovlivnily umění, vědu, politiku a kulturu. Mezi ty, kdo se narodili v tento den, patří například ruský hudební skladatel Nikolaj Rimskij-Korsakov (1844–1908), jeden z členů tzv. „Mocné hrstky“, jehož opery a symfonické básně patří k vrcholům ruské klasické hudby. Dále německý inženýr a vynálezce Rudolf Diesel (1858–1913), tvůrce vznětového motoru, který revolučně změnil dopravu a průmysl. Americký prezident Grover Cleveland (1837–1908), jediný prezident USA, který sloužil ve dvou nesouvislých funkčních obdobích. Francouzský symbolistický básník Stéphane Mallarmé (1842–1898), klíčová postava moderní poezie. Britský premiér Neville Chamberlain (1869–1940), jehož politika „appeasementu“ vůči nacistickému Německu je dodnes předmětem historických debat. Americký spisovatel John Updike (1932–2009), nositel Pulitzerovy ceny a autor mnoha románů a povídek. A konečně francouzský filmový režisér Luc Besson (nar. 1959), tvůrce vizuálně působivých filmů jako „Leon“ nebo „Pátý element“.

Na druhou stranu, 18. března se s námi rozloučily osobnosti, jejichž dílo či činy zanechaly nesmazatelnou stopu. Kromě již zmíněného Ivana Hrozného zemřel v roce 1745 Robert Walpole, považovaný za prvního faktického premiéra Velké Británie, který položil základy moderního kabinetního systému. V roce 1936 zemřel řecký státník Eleftherios Venizelos, jedna z nejvýznamnějších postav moderních řeckých dějin, který hrál klíčovou roli při budování moderního řeckého státu a jeho integraci do Evropy. V roce 1980 opustil svět německo-americký psychoanalytik, sociální psycholog a filozof Erich Fromm, známý svými díly o povaze lásky, svobody a moderní společnosti. V roce 1996 zemřel řecký básník a nositel Nobelovy ceny za literaturu Odysseas Elytis, jehož poezie je prodchnuta středomořským světlem a helénskou tradicí.

Kromě těchto historických a osobních milníků je 18. březen v některých částech světa spojen i s národními oslavami a památnými dny. Na Arubě se tento den slaví jako Den vlajky, připomínající přijetí národní vlajky a hymny v roce 1976. V Mexiku je, jak již bylo zmíněno, Dnem vyvlastnění ropy, státním svátkem připomínajícím znárodnění ropného průmyslu v roce 1938. V Mongolsku se pak 18. březen slaví jako Den vojáků, což je státní svátek věnovaný všem příslušníkům ozbrojených sil a veteránům. Celkově vzato, 18. březen je datum, které nám připomíná neustálý tok dějin, spletitou síť událostí a osudů, které formovaly a nadále formují náš svět, a zároveň nám nabízí příležitost k reflexi nad minulostí a jejími dopady na současnost.

Slavní narození dne 18. března

Známé osobnosti, které nás opustily 18. března


Který den v týdnu připadá (připadal) na 18. března?


Na stránkách Superia.cz jste pravděpodobně našli řešení své otázky , že 18. března slaví svátek (jmeniny) Eduard, Edvard, Ctislav, Salvátor, Ctislava, Eduarda, Cyryl, Edward, Sándor, Ede, Sibylle, Cyrill. Už tedy víte kdy slaví svátek. Vzpomněli jste si na blízkou osobu s některým z uvedených jmen? Jestli je to tak, určitě si vzpomeňte a poblahopřejte mu ke svátku. Dále jste zjistili, který den v týdnu připadal nebo bude připadat v následujících letech na 18. března.

Když má někdo svátek, přání zahřeje. Ale co když chcete potěšit jen tak? Na partnerském webu najdete texty pro každou příležitost, např. Gratulace k narozeninám. Najdete zde bohatou sbírku textových přání k jmeninám, přehledně rozdělenou podle jednotlivých jmen. Nemůžeme ručit za přesnost, správnost a aktuálnost informací. Veškeré zde uvedené informace jsou bez záruky. Berte prosím na vědomí, že většina jmen se v různých kalendářích opakuje i několikrát za rok.

Nemají vaši přibuzní, kamarádi a přátelé také narozeniny? Pokud ano, pošlete jim textové blahopřání - přání k narozeninám.