13. srpen
Kdo má svátek 13. srpna v České republice?
Předcházející den je 12.srpen, následující den ke dni 13.srpen je 14.srpen
Kdo má svátek 13. srpna na Slovensku?
Kdo má jmeniny 13. srpna v Polsku?
Kdo slaví jmeniny 13.8. v Maďarsku?
Kdo má jmeniny 13.8. v Německu?
13. srpen
Třináctý srpen, den nacházející se v druhé polovině osmého měsíce kalendářního roku, představuje 225. den v gregoriánském kalendáři (226. v přestupném roce) a do konce roku zbývá 140 dní. Tento den je často spojen s řadou významných historických událostí, které formovaly svět, jak jej známe, od pádů mocných říší po zrod symbolů studené války a významných osobností. Ačkoliv se může zdát, že je to jen jeden z mnoha dnů v roce, jeho historická stopa je hluboká a pestrá, zahrnující jak tragické okamžiky, tak i milníky v kultuře a vědě.
Jednou z nejstarších a nejzásadnějších událostí, která se odehrála 13. srpna, byl pád Tenochtitlánu v roce 1521. Tato událost znamenala konec Aztécké říše a počátek španělské koloniální nadvlády v Mezoamerice. Po dlouhém a brutálním obléhání, které trvalo 93 dní, se hlavní město Aztéků, Tenochtitlán, pod vedením císaře Cuauhtémoca vzdalo španělským conquistadorům vedeným Hernánem Cortésem a jejich domorodým spojencům, zejména Tlaxcalanům. Obléhání bylo poznamenáno nelítostnými boji, nedostatkem jídla a vody a devastujícím šířením neštovic, které si vyžádaly nespočet životů mezi aztéckými obránci. Pád Tenochtitlánu nebyl jen vojenským vítězstvím; představoval kulturní, náboženský a demografický zlom, který navždy změnil osud celého kontinentu. Na ruinách aztécké metropole bylo později vystavěno Mexico City, dnešní hlavní město Mexika, a tato událost je dodnes připomínána jako klíčový moment v dějinách Latinské Ameriky, symbolizující zrod nové, mestické kultury, ale zároveň i zánik jedné z nejimpozantnějších civilizací předkolumbovské Ameriky.
Zcela jiný typ historického milníku, ale s podobně dalekosáhlými důsledky, se odehrál 13. srpna 1961, kdy začala výstavba Berlínské zdi. V časných ranních hodinách tohoto nedělního dne začali vojáci a policisté Východního Německa (NDR) s podporou sovětských vojsk uzavírat hranice mezi východním a západním Berlínem, čímž začala výstavba fyzické bariéry, která měla zabránit masovému útěku obyvatel z komunistického Východu na demokratický Západ. Během noci na 13. srpna byly ulice, železniční tratě a silnice vedoucí do západních sektorů uzavřeny ostnatým drátem a brzy se začaly objevovat první betonové bloky. Tato zeď, oficiálně nazývaná „Antifašistický ochranný val“ východoněmeckou propagandou, se stala jedním z nejviditelnějších a nejkrutějších symbolů studené války a železné opony. Rozdělila rodiny, přátele a celé město na téměř tři desetiletí, způsobila nespočet tragédií a pokusů o útěk, z nichž mnohé skončily smrtí. Berlínská zeď byla nejen fyzickou, ale i ideologickou bariérou, která demonstrovala rozdělení světa na dva protichůdné bloky a stala se trvalou připomínkou lidského utrpení způsobeného politickým útlakem. Její pád v roce 1989 pak naopak symbolizoval konec studené války a znovusjednocení Německa.
Kromě těchto dvou monumentálních událostí je 13. srpen spojen i s řadou dalších významných okamžiků. Například v roce 1937 začala bitva o Šanghaj, jedna z největších a nejkrvavějších bitev druhé čínsko-japonské války. Tato bitva, která trvala více než tři měsíce, byla klíčovým střetnutím, které předznamenalo brutalitu a rozsah celého konfliktu. V roce 1960 získala Středoafrická republika nezávislost na Francii, což bylo součástí širší vlny dekolonizace afrického kontinentu. V novější historii se 13. srpna 2004 v řeckých Aténách konalo zahajovací ceremoniál XXVIII. letních olympijských her, které se po 108 letech vrátily do své kolébky.
Třináctý srpen je také dnem narození několika ikonických osobností. Mezi nejvýznamnější patří Alfred Hitchcock (narozen 1899), britský filmový režisér a producent, známý jako „mistr napětí“, jehož filmy jako „Psycho“, „Ptáci“ nebo „Závrať“ se staly klasikou kinematografie a ovlivnily generace filmařů. Další klíčovou postavou narozenou v tento den je Fidel Castro (narozen 1926), kubánský revolucionář a politik, který vedl Kubánskou revoluci a stál v čele Kuby jako premiér a později prezident po téměř pět desetiletí. Jeho vliv na geopolitiku studené války a vývoj Latinské Ameriky je nesmazatelný. Mezi dalšími významnými osobnostmi narozenými 13. srpna můžeme zmínit například britského vědce a chemika Fredericka Soddyho (narozen 1877), nositele Nobelovy ceny za chemii za práci s radioaktivními izotopy, nebo amerického astronoma George Elleryho Halea (narozen 1868), průkopníka v oblasti solární astronomie a zakladatele několika významných observatoří.
Na druhou stranu, 13. srpen je také dnem, kdy svět opustily některé významné osobnosti. V roce 1863 zemřel slavný francouzský malíř Eugne Delacroix, přední představitel romantismu, jehož díla jako „Svoboda vede lid na barikády“ jsou dodnes obdivována. V roce 1910 zemřela Florence Nightingaleová, anglická zdravotní sestra a průkopnice moderního ošetřovatelství, která revolučním způsobem změnila péči o pacienty a hygienické standardy ve zdravotnictví. V roce 1946 zemřel H. G. Wells, anglický spisovatel, známý svými díly vědeckofantastické literatury jako „Válka světů“ nebo „Stroj času“, který je považován za jednoho ze zakladatelů žánru science fiction.
V kalendáři mezinárodních dnů je 13. srpen připomínán jako Mezinárodní den leváků (International Left-Handers Day). Tento den, poprvé slavený v roce 1976, má za cíl zvýšit povědomí o výhodách a nevýhodách leváctví ve světě, který je převážně navržen pro praváky. Připomíná výzvy, kterým leváci čelí v každodenním životě, od používání nůžek a psacích potřeb po interakci s technologiemi, a zároveň oslavuje jedinečnost a kreativitu, která je často s leváctvím spojována. Je to den, který podporuje toleranci a porozumění pro odlišnosti v lidské populaci.
Shrnuto a podtrženo, 13. srpen je datem, které se neustále objevuje v análech historie s událostmi, jež měly globální dopad. Od pádu starověkých civilizací, přes rozdělení kontinentů a ideologií, až po narození a úmrtí géniů, kteří formovali naše umění, vědu a politiku. Tento den nás učí o složitosti lidských dějin a o tom, jak se i zdánlivě obyčejný den může stát milníkem v kolektivní paměti lidstva. Každý 13. srpen je tak příležitostí k zamyšlení nad minulostí a k ocenění jejího vlivu na naši současnost.
Celebrity s narozeninami 13. srpna – podívejte se, kdo to je
- Karla Mráčková (datum narození: 13. srpna 1973)
- Bobby Clarke (datum narození: 13. srpna 1949)
- Fidel Castro (datum narození: 13. srpna 1926)
- Tatiana Pauhofová (datum narození: 13. srpna 1983)
- Alfred Hitchcock (datum narození: 13. srpna 1899)
- Kryštof Rímský (datum narození: 13. 8. 1975)
- Michal Prokop (datum narození: 13. srpna 1946)
Výběr osobností, které odešly 13. srpna
- Benjamin Harrison (datum úmrtí: 13.8.1901)
- Herbert George Wells (datum úmrtí: 13. srpna 1946)
- Jan Křesadlo (datum úmrtí: 13. srpna 1995)
- H. G. Wells (datum úmrtí: 13. srpna 1946)
- James Oliver Curwood (datum úmrtí: 13. 8. 1927)
Zkusili jste někdy zjistit, jaký mezinárodní den připadá právě na 13. srpna?
Den leváků je 13. srpna.
Přehled dnů v týdnu, které odpovídají datu 13. srpna v jednotlivých letech
Nyní již víte , že 13. srpna slaví svátek (jmeniny) Alena, Belinda, Ľubomír, Hypolit, Kasián, Kasius, Diana, Hipolit, Ipoly, Hippolyt, Marko, Cassian. Už tedy víte kdy slaví svátek. Patří jedno z uvedených jmen někomu blízkému? Pokud slaví jmeniny, neváhejte mu popřát krásný den. Dále jste zjistili, který den v týdnu připadal nebo bude připadat v následujících letech na 13. srpna.
Jmeniny, narozeniny, výročí – příležitostí k přání je mnoho. Na partnerském webu s SMS texty najdete bohatou sbírku přání pro každou situaci. Za všechny např. Přání pro dítě. Samozřejmě zde naleznete i mnoho textových přání k jmeninám nejen rozdělených podle jmen. Přes neustálou opakovanou kontrolu mohou být v textech chyby za něž se předem omlouváme. Berte v úvahu, že stejná jména se mohou v kalendáři objevit několikrát ročně.
Víte co je to docx, ods nebo avi? Jedná se o přípony souborů.